O knize: rok / ...Viděl jsem mysl. Vidím to, ale nemůžu tomu uvěřit! Jsou stejní jako my. Jsou... krásné,“ zdálo se, že Kanov ztratil slova. Najednou se mu zachvěl hlas. - Pane, jaká krása... vypadá to jako snížení tlaku... Asteroid. Všechno jsem zapomněl, neměl čas uhnout... Ale viděl jsem!..